Vtipy o právnících

V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí: Paní Čermáková, znáte mne? Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník. Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá: Paní Čermáková, znáte právníka žalovaného? Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal. V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše: Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!

Zdá se, že máte daleko vyšší inteligenci, než bývá u mužů z vašeho prostředí obvyklé, říká soudce obžalovanému. Kdybych nebyl pod přísahou, vrátil bych vám váš kompliment, odpoví obžalovaný.

To takhle přijde jednou student práv ke státním zkouškám, posadí se a examinátor mu dá otázku: Tak mi třeba vysvětlete, co je to podvod. Podvod je, když mě teď necháte propadnout. Examinátor vyletí: Cože!? No podvod je přeci, když zneužijete nevědomosti druhého k tomu, abyste ho poškodil.

V procesu s politikem obviněným z korupce se státní zástupce při výslechu svědka hlasitě vrhá do útoku: Není snad pravda, že jste přijal padesát tisíc, abyste zvrátil tento případ? Svědek kouká z okna, jako by snad neslyšel otázku. Státní zástupce ji tedy zopakuje ještě jednou a hlasitěji. Svědek se stále tváří, že neslyší. Nakonec se ozve soudce: Pane svědku, odpovězte, prosím, na tuto otázku. Svědek zpozorní a povídá: Och, promiňte, ctihodnosti. Myslel jsem, že se ptá vás.

Chlápek přišel na policejní stanici, že chce mluvit s tím zlodějem, kterého zavřeli na útěku, když mu vykradl dům. Seržant na vrátnici mu říká: Dostanete svou příležitost u soudu! Ne, chci s ním mluvit hned. Zajímá mne, jak se mu podařilo dostat se do domu, aniž by vzbudil moji ženu. Mně se to nedaří už léta.